Vnímání času pod vlivem drog

Na světě existuje řada látek, které ovlivňují vnímání reality a tedy i subjektivní vnímání času. Jsou to chemické sloučeniny nejrůznějších biologických vlastností, které ovlivňují lidskou centrální nervovou soustavu (CNS). Tyto látky se právě pro svůj účinek nazývají psychotropní nebo psychoaktivní látky a pro většinu jsou známější pod názvem drogy. Existuje jich nepřeberné množství, z nichž některé jsou známé široké veřejnosti, o některých vědí pouze zasvěcení. Některé jsou legální, jiné zas ilegální. Každá z těchto látek mnění vnímání reality jiným způsobem a zároveň má mnoho látek podobný účinek ať jsou si chemicky blízké nebo ne. Existuje několik různých dělení drog podle různých kritérií. Medicína je dělí na látky stimulující CNS, depresanty CNS (látky tlumící činnost) a halucinogeny. Dále existuje celá řada psychofarmak, využívaných psychiatry, které mají mnoho specifických účinků využívaných při terapii. Každá z těchto látek má samozřejmě i mnoho jiných účinků, než pouze účinky na CNS.

Stimulanty jsou látky, které vybuzují CNS a organismus i přesto, že by za normálních okolností každý cítil únavu. Díky těmto svým účinkům jsou hojně užívány při mnoha příležitostech, ale vesměs každému jde hlavně o potlačení únavy, nebo jsou brány za účelem zábavy. Do této skupiny se řadí mnoho látek, které patří i mezi nejvyhledávanější. Téměř každý z nás se dostal alespoň jednou do styku s některou z nich. Hlavními zástupci těchto látek jsou kofein, kokain a amfetaminy. Kluby, diskotéky, house party kde se tančí celou noc se dnes již téměř neobejdou bez energy drinků, extáze, pervitinu nebo kokainu. Obzvláště na house party užívá velké procento lidí drogy, a to většinou ilegální.

V poslední době se také rozšiřuje užívání různých smart drugs, legálních látek běžně komerčně dostupných. Takzvané smart drugs (chytré drogy) jsou nejčastěji mozkové nutritienty nebo nootropika. Patří k nim hlavně piracetam a vinpocetin (nootropika) a melatonin a GHB (mozkové nutrienty). Nootropika jsou látky podporující paměť a učení, zlepšující funkce mozku a chránící ho před poškozením volnými radikály. Předepisují se nejčastěji lidem trpícím poruchami paměti, po úrazech a operacích mozku nebo po překonaných mozkových příhodách. Mozkové nutritienty jsou látky, které jsou endogenního (vznikají normálně v organismu) původu a mají nejrůznější účinky. Vnímání časoprostoru u intoxikací kteroukoli psychotropní látkou je různě modifikováno. U halucinogeních látek je tento efekt maximalizován. Halucinogeny nám umožňují výlet do nitra naší duše, téměř bez možnosti vědomého cíleného řízení našich prožitků. Běžná realita je totálně zhroucena a naše mysl se vydává na pouť do imaginárního světa našich představ. Můžeme se procházet rajskou zahradou v hloubi naší duše nebo také zblízka pohlédnout do tváře smrti nebo případně vstoupit až za hranice pekelné brány. Většina prožitků spojených s užitím halucinogenů je ovlivněna momentálním duševním i fyzickým rozpoložením organismu, působením vnějšího prostředí a neméně i našimi prožitky a vzpomínkami uloženými v naší paměti, byť kdesi hluboko v podvědomí. Halucinogenní účinek vykazuje mnoho látek. Jsou to hlavně LSD, meskalin, psylocibin a psylocin, DMT, THC, ketamin, PCP, DOM, DOB a 2C-B. Většina halucinogenů má podobný mechanismus účinku v mozkové tkáni. Působí přes 5HT2 receptory (receptory pro neuromediátor serotonin). Jsou to především LSD, meskalin, psylocin a psylocibin, DMT a DOM.

Látky, které zpomalují naše myšlení, relaxují náš organismus, tlumí bolest nebo je užíváme při nespavosti patří k nejzrádnějším psychotropním látkám. Z toho důvodu patří buď mezi ilegální látky nebo se jedná o léky, které jsou vydány pouze proti lékařskému receptu. V rukou lékaře jsou však nezbytnými pomocníky. Přes veškeré nebezpečenství, která skýtají hlavně ve vzniku nejrůznějších těžkých závislostí a rizika předávkování, patří mezi často předepisovaná léčiva. Patří k nim hlavně opiáty předepisované především k tlumení bolesti a hypnotika (benzodiazepiny, barbituráty atd.), které dnes užívá snad každý kdo nemůže spát.

zpět