Sex na ilegálních drogách

Téma veskrze mytizované, o němž každý z nás asi něco slyšel ať už z vyprávění svých známých či prostřednictvím některého z médií. Drogy a sex bývají často spojovány formou nejrůznějších rituálů a celé řadě přírodních i syntetických substancí jsou někdy i právem přisuzovány účinky zvyšující potenci, vzrušivost či fyzickou výkonnost a umocňující tak sexuální prožitek. Jak je to ale ve skutečnosti? Popravdě řečeno příliš mnoho seriozních informací o tomto tématu není k dispozici, pomineme-li popisy osobních prožitků, které někdy pouze přispívají k dalšímu mytizování sexu na drogách. Podívejme se tedy na možnosti známých ilegálních látek ovlivňovat sex z hlediska fyziologie lidského těla, jehož správná funkčnost je nezbytným předpokladem uskutečnění sexuálního aktu a z hlediska emočního prožívání, které je rovněž podmínkou prožití dobrého sexu.

Heroin a další opiáty

Do celkového obrazu intoxikace patří útlum dechového centra, snížení krevního tlaku, zpomalení srdeční činnosti, nevolnost ( na tu však brzo vzniká tolerance), setřelá řeč a křeče. Představa sexuálního partnera který se nemůže pořádně nadechnout, vypadá na omdlení, občas si ublinkne, do toho něco nezřetelně žvatlá a škube sebou asi málo komu přijde erotická. Navíc opiáty tlumí vnímání bolesti, takže ani pro sadomasochisty nebudou tím pravým.Co se týče emočního prožívání je konzumenty opiátů prožívána euforie, u heroinu popisovaná jako totální tělesný orgasmus, již krátce po aplikaci dávky, pak už zřejmě chuť na sexuální orgasmus není dostatečná. Možná bychom zde nalezli určitou paralelu s jedinci, jejichž sexuální funkce nejsou z nějakého důvodu v pořádku a kvůli strachu ze zesměšnění při souloži s partnerem se raději spoléhají na autoerotické techniky.

Při dlouhodobější nitrožilní aplikaci heroinu se muži vystavují možnosti trvalého poškození erektability penisu, protože k heroinu a dalším ilegálním substancím určeným k nitrožilní aplikaci ( často i pervitinu) jsou přidávány vasokonstrikční („cévy zužující“) látky, které mohou po určité době působení poškodit cévní zásobení topořivých těles a následně i jejich funkci. U žen může ze stejného důvodu dojít k narušení sekrece vaginálního hlenu a následnému vzniku bolestivých vjemů během koitu.

Psychostimulancia

Do této skupiny patří nejrůznější deriváty amfetaminů ( pervitin, extáze) a částečně i tripy, přestože u nich kromě amfetaminů působí i různě koncentrovaná příměs halucinogenního LSD. Psychostimulancia většinou působí sympatomimeticky, to znamená, že aktivují sympatikus, část našeho autonomního ( „ mimovolního“) nervového systému, která je zodpovědná za přípravu těla na tzv. reakci boj nebo útěk. Je to vývojově velmi stará reakce, kterou jsme podědili po našich předcích, jenž žili v jeskyních a čas od času něco lovili nebo něco lovilo je. Tuto reakci za normálních okolností vyvolávají také nejrůznější stresové podněty. Dochází při ní k přesunu krve z vnitřních orgánů do svalů, zrychlení srdeční akce, vyplavení energetických zásob, aby svaly mohli pracovat na nejvyšší výkon a slouží rovněž mozku, který pracuje na vyšší frekvenci a je připraven zpracovávat více podnětů přicházejících z rozšířených zornic a nastraženějších uší. Tyto účinky na fyziologii člověka se na první pohled zdají být velice vhodnými přípravami na opravdu divoký sex. Ne nadarmo bývá extáze nazývána drogou lásky, její sympatomimetický účinek je totiž ještě umocněn oproti dalším psychostimulanciím, euforizačním efektem a pocitem empatie („ vcítění se“ ) ke svému okolí. Tato empatie má však často se skutečným pochopením tužeb toho druhé společný jen ten pocit. Pozor tedy na lásku na první pohled s extází v krvi, může se stát, že zcela jednoznačně toužebné pohledy, které na nás potenciální partner vysílal, mohli být pouhým civěním do blba. Náš mozek se totiž často není schopen vyrovnat s psychostimulancii zvýšenou nabídkou informací přicházejících ze smyslových orgánů a začne je chybně vyhodnocovat. Při dlouhodobější konzumaci psychostimulancií se zvyšuje pravděpodobnost rozvoje amfetaminové psychosy. Pakliže k tomu dojde právě před, během nebo těsně po souloži, která je díky všeobecné excitaci organismu vhodným spouštěcím momentem, může se rozvinout produkce paranoidních bludů a z vášnivého partnera se rázem stane funící upocené zvířátko, které se snaží ukojit svoje prasečí choutky a určitě mu je jedno jestli to dělá s Hynkem, Jarmilou nebo sousedovic ovcí.

Kokain

Droga asi nejčastěji spojovaná se sexem nejen ve vyprávění osobních prožitků, ale I v odborné literatuře. Během intoxikace kokainem jsou popisovány příznaky jako je upovídanost, tlak řeči, agresivita, zostřené vědomí, velikášství a zvýšená aktivita, které podpořeny ještě zvýšeným sexuálním zájmem mohou značně usnadnit hledání a posléze i nalezení partnera či partnerů na jednu nebo více nocí, jejich počet však často bývá omezen právě zásobou kokainu.

Uživatelé této látky někdy popisují poměrně bizardní sexuální zážitky, ať už se jedná o provozované techniky nebo o počet jedinců, kteří se skupinového sexu zúčastnili. Pro člověka s normálně vyvinutým citovým prožíváním, může být takovýto sex velice frustrující zkušeností, protože jeho úloha při skupinovém sexuálním aktu může být zredukována na úroveň pasivního příjemce rozmarů svého zkušenějšího okolí. Tento nepříjemný prožitek je po skončení účinku drogy ještě umocněn pocity beznaděje, bezmocnosti a zbytečnosti, které spolu s únavou a letargií patří mezi obecné příznaky kokainového abstinenčního syndromu.

Protože kokain patří mezi psychostimulancia, účinkuje na lidskou fyziologii výše zmíněným sympatomimetickým účinkem. Jeho užití vedlo k řadě případů srdečního selhání, které bez dobře provedené první pomoci znamená v 5-ti minutách smrt. Po požití kokainu se může dostavit I delirium, během nějž mohou být přítomny dotykové nebo čichové halucinace, které spolu s typicky paranoidními bludy během tohoto stavu vědomí mohou z jinak velice žádostivého partnera v našem mozku udělat něco zcela opačného, co se po takto nepodařeném mejdánku najednou vedle nás probouzí.

Cannabinoidy

Účinek THC, CBD a dalších cannabinoidů na lidskou fyziologii je velice komplexní. Do obrazu intoxikace patří zrychlení srdeční činnosti a zároveň rozšíření velkých cév, což vede ke zlepšenému prokrvení jednotlivých orgánů a lepší cirkulaci nejrůznějších hormonů a neuromodulátorů, které jsou uvolňovány do krevního oběhu během sexuálního vzrušení. Zároveň je prožíván pocit euforie, stav definovaný jako přehnaný pocit dobré nálady, který umocní vzrušení během milostné předehry a umožní se více soustředit na partnera. Takto vyvolaná euforie se ale s rostoucí dávkou cannabinoidů může velice rychle změnit v dysforii (rozmrzelost, rozladu) či úzkost a to nejsou stavy mysli příliš nakloněné milostným hrátkám.

100% spolehlivé afrodiziakum

Možná trochu překvapivě to nejsou afrodiziaka dostupná v nejrůznějších sex shopech. Reakce na tyto substance je velice individuální a nezřídka se můžeme setkat s alergiemi na některé pokoutně vyráběné příměsi do pití nebo krémů. Většina legálních afrodiziak nemá žádné účinky na emoční prožívání a tudíž mohou zlepšit pouze fyziologickou část sexu, která však nebývá pravou příčinou většiny sexuálních neúspěchů v mladším a středním věku. Vyjímku mezi afrodiziaky je Viagra, která I podle klinických testů prokazatelně zlepšuje prokrvení penisu a může tak mužům s organickou poruchou erekce skutečně pomoci k dosažení erekce umožňující pohlavní styk, ale zdravý muž do 40-ti, 50-ti let rozdíl mezi sexem s Viagrou a bez ní velice pravděpodobně nepocítí.

Jediným 100% afrodiziakem tak i nadále zůstává komplex fyziologických a emočních dějů, který sex povyšuje z poněkud bizardního tělocviku na prožitek Francouzi trefně označovaný jako „ le petite mort“ (malá smrt), jinými slovy splynutí duší, známější pod názvem láska. Doufejme že se ještě dlouho nebude dát koupit a bude tak záležet jen na nás kolik jí budeme schopni v sobě a ve svém okolí najít a prožít.

Zdroje informací:

Hoschl C.: Psychiatrie pro praktické lékaře, H&H, Jinočany 1996.
Remedia Compendium II vydání, Panax, Praha 1997.
Stýblová V.:Toxické, fyzikální a metabolické faktory poškozující nervovou soustavu, SPN, Praha 1979.

zpět