Evoluce cigarety

Zeptáte-li se dnes odpoledne svých přátel, náhodných kolemjdoucích, lékařů či učitelek ze střední školy co způsobuje závislost na kouření, ve více než 90% se pravděpodobně dozvíte že nikotin. “Je nikotin opravdu tím hlavním, co činí kouření tak neodbytným? Není to náhodou spíš onen rituál, dýmka míru, facilitátor komunikace, zabíječ nudy? Není to spíše pocit v hrtanu než obsazování acetylcholinových receptorů?“ (1)

Kouření tabáku bylo původně součástí indiánských rituálů. Tabák kouřili z dýmek jen dospělí indiáni při opravdu významných událostech. Evropa se s tabákem začala seznamovat po objevení Ameriky v roce 1492. Kouření dýmky nebo nejrůznějších cigár a doutníků bylo však dalších přibližně 300 let poměrně vzácnou kratochvílí. Anglický král Jakub I. shledal roku 1604 kouření natolik společensky nebezpečným zlozvykem, že ho raději zakázal. Důvody, které ho k tomuto kroku vedly, ale pravděpodobně neměly mnoho společného se zdravotními riziky kouření, spíše vycházely z historek o čarodějích a neznámých rituálech, při kterých se vše zahalí opojným namodralým kouřem.

Tabák se však i přes nejrůznější zákazy a omezení užíval po staletí v mnoha kulturách. „Hromadné používání tabáku je ale unikátním fenoménem 20. století. Za toto celosvětové rozšíření tabáku je především „zodpovědný“ vynález moderní cigarety“(2). Prvními, kdo prý tuto formu aplikace tabáku začali používat, byli žebráci v Seville, kteří do papírku balili nasbírané kousky tabáku. V roce 1861 se pak v Londýně začaly prodávat první hotové cigarety, samozřejmě bez filtru.

Zlom v rozvoji epidemie kouření, nastal na konci 19.století, příčina tehdejšího velkého nárůstu kuřáků je spatřována v zavedení automatů na cigarety do ulic rostoucích velkoměst. „Na rozdíl od cigár, dýmek a žvýkacího tabáku jsou cigarety mnohem praktičtější z hlediska nošení a kouření. Podle názoru mnohých lidí nejsou cigarety tak nechutné jako jiné druhy tabákových výrobků. Cigarety jsou též jediným tabákovým výrobkem, který ve velkém počtu užívají i ženy. Skutečným přelomem v technologii výroby cigaret byly chemické přísady, které zabezpečily, že cigarety „nevyčichnou“, i když se nechají dlouho ležet. Tato kombinace výhodných vlastností cigaret a jejich volný příděl vojákům v obou světových válkách vedla k hromadnému návyku na tabák v posledním desetiletí 20.století“ (2.

Cigareta se tak stala asi jediným spotřebním zbožím, které používáno podle návodu způsobuje smrt.

Stádia obvyklého vývoje kouření
Stádium Vlivy
1. začátek psychosociální
2. pravidelné kouření fyziologické + psychosociální
3. ukončení závislosti fyziologické + psychosociální
4. dodržování abstinence psychosociální
Upraveno podle Lichensteina a Browna, 1983

Vývoj návyku na kouření cigaret je ve svých jednotlivých stádiích důsledkem různých druhů vlivů působících pro kouření cigaret (tabulka 1). Psychosociální vlivy jsou nejdůležitější v začátku návyku, kdy každý druhý dospívající vyzkouší svoji první cigaretu s přáteli. Velkou roli v tomto stádiu návyku na kouření cigaret hraje také reklama, která ačkoliv je již několik desítek let v civilizovaném světě omezována, si prostřednictvím jiných druhů výrobků nesoucích komerční logo cigaret našla cestu zpět do televize i do sportu.

Během stádia pravidelného kouření a ukončení návyku se k psychosociálním vlivům přidávají vlivy fyziologické. V posledním stádiu návyku, kterým je dodržování abstinence jsou důležité opět hlavně vlivy psychosociální. Mezi fyziologickými vlivy hraje bezesporu roli farmakologie nikotinu. V posledních dvou desetiletích 20. století však vzniklo několik výzkumných prací, které prokazují, že neméně podstatnou částí fyziologických vlivů působících ve 2. a 3. stádiu obvyklého vývoje kouření, jsou vlivy senzorické.

„Ve snaze snížit své riziko rakoviny, srdečních nemocí a chronických obstrukčních plicních nemocí, miliony kuřáků ve Spojených státech zkoušeli přestat kouřit.Bohužel, vzdor nejlepším snahám a častým lékařským radám je nepřehlédnutelné že přibližně 70% kuřáků, kteří se pokusili přestat, se ke kouření vrátí během prvního roku.

Kuřáci kteří se již pokusili přestat kouřit, často zažili nepříjemnou zkušenost s abstinenčními příznaky včetně touhy po cigaretách, podrážděnosti, úzkosti, poruch spánku, přibývání na váze a potíží se soustředěním. Ačkoliv některé z těchto příznaků mohou být zmírněny dodanou dávkou nikotinu, touha po cigaretách se nezdá být významně snížena.

Jedna z cest k odstranění návyku na cigarety je poskytnutí smyslové náhrady, která potlačí klíčovou stránku kouření. Je zvláštní, že kuřáci často hlásí zvláštní pocit v dýchací trubici při inhalování kouře. Nejčastější odpovědí náhodných kuřáků na otázku proč nekouří cigarety s nízkým obsahem nikotinu a dehtu, je nedostatek "chuti". Další zkoušky objektivně potvrdily, že kouř bez vdechování odhaluje "chuťˇ" a ta není pro mnoho kuřáků důležitá. Pocit "chuti" je potlačován ostatním vnímáním v průdušnici. Protože i průdušnice vysílá stimuly podmíněné nikotinem v kouři, je znamenitým důkazem podřadného farmakologického efektu nikotinu. Farmakologický efekt nikotinu, který je vpravován nitrožilně nebo nosem, neuspokojí kuřáky tolik v porovnaní s nikotinem, který je obsažen v cigaretovém kouři.

Proto vznikla hypotéza, že vnímání v dýchacích cestách doprovázející každé potáhnutí z cigarety je v přenosu uspokojení z kouření zásadní.“ (3)

Výzkumný tým kolem Dr. Jeda E. Rose se po potvrzení této hypotézy začal zabývat možností vyvolat podobné vjemy v dýchacích cestách podáním jiné látky, která by nebyla na rozdíl od kouře pro lidský organismus toxická a byla schopna vyvolat stejné podráždění jako cigaretový kouř. Velice slibně dopadli pokusy s aerosolem kyseliny citrónové, která kuřáky uspokojovala více než light cigarety (graf 3) a kapsaicinem – složkou černého pepře, jehož šlukování kuřáky uspokojovalo významně více v porovnání s mátovo-mentolovým nebo čistým vzduchem.

Uvedené skutečnosti dokládají příčinu nízké uspěšnosti prosté substituční léčby závislosti na nikotinu, která často nevede k přerušení návyku na kouření cigaret. Farmakologická závislost kuřáků na nikotin je pouze součástí návyku na kouření cigaret, pro jehož vznik, průběh i ukončení jsou minimálně stejně důležité vlivy psychosociální a senzorické. Svou důležitou roli zde sehrává také reklama na cigarety, která je často cíleně zaměřena právě na mladé začínající kuřáky (obrázek 4). Podrobnější poznání všech vlivů, které působí při začátku, průběhu a ukončení návyku, by tak mohlo přispět k vytvoření účinnějších postupů prevence i odvykací léčby kouření cigaret.

Literatura:

zpět

© 2010 DROGMEM o.s.
Developed by futique boutique OIIO